Dělíme na funkce a příkazy

Deklarace funkce = prototyp. double sqrt(double x); - návratový typ jméno (parametry); - deklarujeme funkci před jejím použítím, využivá se v hlavičkových souborech

Definice funkce = implementace návratový typ jméno (parametry) {telo funkce, return}

return - ukončuje provádení funkce, může být kdekoliv, ne pouze na konci, i vícekrát

- pokud funkci použijeme dříve než jí definujeme, musí být předtím deklarována.

Jednoduchý příkaz - zkrátka příkaz, např a = b + c;

Složený příkazy - více příkazů, složeny do bloků

V bloku mohou být lokální proměnné, i se stejným jménem jako mimo blok, mají platnost pouze v bloku. Nelze je použít mimo.

klasické if/else. V některých jazycích lze pouze if, nekdě je nutná i else část. Může být v bloku i bez bloku, pokud je bez bloku, počítá se pouze první příkaz za podmínkou. Ja slovem if následuje výraz. Tyto podmínky lze libovolně vnořovat - pozor na správné zavorkovíní.

Přepínač slouží k větvenívýpočtu podle hodnoty celočíselného výrazu (v některých jazicích to mohou být i znaky a řetězce).

• Vyhodnotívýraz,hodnotu porovnávás casenávěštími. Pokud nalezne odpovídajícíhodnotu, předářízenína toto návěští.
• Pokudhodnotě výrazu neodpovídá žádné návěští, je řízenípředáno návěští default.
• Pokud default chybí a nevykoná se žádná varianta, řízení se předá bezprostředně za příkaz přepínače.
• V jednom přepínači nelze mít dvě návěští se stejnou hodnotou, může být default nejvýše jednou
• Návěštícaselze ukončit příkazem break. Pokud tomu tak není, program bude pokračovat přes všechna následujícínávěští, dokud nenarazína break, returnnebo konec přepínače.
• Příkaz break může být v rámci přepínače umístěn v libovolně zanořeném bloku.
• Příkaz break se vždy vztahuje k nejbližšímu nadřazenému přepínači nebo cyklu.
• Pro default platí stejná pravidla jako pro ostatnínávěští. Konvence říká, že by se mělo zapisovat na konec přepínače.

Cykly lze take libovolne vnorovat, nebo kombinovat s podminkami a vsim ostatnim.

while - while (vyraz) {telo} - dopředu neznáme počet iterací, cyklus nemusí proběhnout ani jednou.

do while - do {} while (vyraz); - proběhne alespoň jednou

for for( inicializace ; test podmínky ; zmena ridici promenne) {telo}

• asi není nutné doprodobna vysvetlovat jednotlivé části.
• pokud uvnitr nemanipulujeme s ridící proměnnou, známe dopředu počet opakovaní.
• lze používat více řídících proměnných.

break - tímto příkazem lze kdykoliv ukončit nejblíže vnořený cyklus

continue - tímto příkazem lze kdykoliv ukončit aktualní opakování a začít další iteraci.

goto

goto navesti;
printf("Toto se nikdy nevytiskne.");
navesti: printf("Toto se vytiskne.");

- nepoužívá se! - jako příkaz skoku se dá označit i break a continue, protože také přesunou vykonávání na jiné místo.

Datová struktura - abstraktní vyjádření zúčastněných vlastností (atributů) prvků (objektů) řešeného problému

Abstraktní datový typ (ADT) - je definován množinou hodnot, jichž mohou nabývat prvky tohoto typu a množinou operací definovaných nad tímto typem. Jeden konkrétní prvek ADT bývá označován jako abstraktní datová struktura (ADS).

Základní datové strukuty nám často nabízí samotný programovací jazyk, například strutury, uniony, množiny. O tom ale tato otázka asi být nemá, jde o struktury které si vytváříme sami a musíme pracovat s pamětí.

Seznam je homogenní, lineární, dynamická struktura.

Lineárnost = každý prvek struktury má právě jednoho předchůdce a jednoho následníka (mimo první a poslední prvek).

Prvkem seznamu může být libovolný datový typ (klidně další seznam). Seznam může být i prázdný. Přístup k prvnímu prvku je přímý, k ostatním sekvenční ve směru průchodu.

Jednosměrný seznam – průchod jedním směrem.

Operace:

• ListInit(L) – vytvoření nového prázdného seznamu
• First(L) – neprázdný seznam → aktivita na prvním prvku
• Succ(L) – aktivní seznam → prvek za aktivním získává aktivitu, v případě posledního seznam ztrácí aktivitu
• Active(L) – aktivní seznam → True, neaktivní → False
• InsertFirst(L, E) – vloží prvek E na začátek seznamu
• CopyFirst(L, E) – operace vrátí do E první prvek seznamu – nutný test na neprázdnost
• DeleteFirst(L, E) – smazání prvního prvku, pokud byl aktivní → ztráta aktivity seznamu
• PostInsert(L, E) – aktivní seznam → vložení prvku E za aktivní prvek
• PostDelete(L) – odstranění prvku za aktivním prvkem
• Copy(L, E) – vrací do E hodnotu aktivního prvku
• Actualize(L, E) – přepíše hodnotu aktivního prvku na E

Dvojsměrný seznam - průchod oběma směry

- doplnění operací jednosměrného First → First, Last; Post → Post, před

Kruhový jednosměrný – poslední prvek ukazuje na první

Typické operace nad seznamem – zjištění délky, ekvivalence dvou seznamů, hledání prvku v seznamu, řazení prvků v seznamu, konkatenace (spojení) seznamů

- homogenní, lineární, dynamická struktura

- lze odvodit od seznamu pokud má přístup pouze od začátku

- struktura typu lifo

- implementace polem, seznamem

Operace:

• Init(Z) – inicializace
• Push(Z, E) – vložení prvku E na vrchol zásobníku
• Pop(Z) – smazání prvku na vrcholu zásobníku
• Top(Z, E) – vrátí do E vrchol zásobníku, nutný test na prázdnost
• Empty(Z) – pokud je prázdný tak True, jinak False

- dynamická, homogenní, lineární struktura

- struktura typu FIFO

Operace:

• Init(F) – inicializace fronty
• QueUp(F, E) – vložení na konec fronty
• Remove(F) – zrušení prvního prvku
• Front(F, E) – do E se uloží první prvek fronty, nutný test na neprázdnost
• Empty(F) - pokud je prázdná tak True, jinak False

• kořenový strom je acyklický graf, který má jeden zvláštní uzel, který se nazývá root (kořen)
• kořen je uzel, pro který platí že z každého uzlu stromu vede jedna cesta do kořene.
• z každého uzlu směrem ke kořeni vede pouze jedna hrana do uzlu (otcovský) a libovolný počet hran k uzlům synovským
• výška prázdného stromu je 0
• strom s kořenem má výšku 1
• výška stromu je dána počtem hran k nejvzdálenějšímu uzlu + 1

Rekurzivní definice: Binární strom je buď prázdný nebo se sestává z jednoho uzlu zvaného kořen a dvou podstromů – levého a pravého.

Binární strom je váhově vyvážený pokud pro všechny jeho uzly platí že počty uzlů jejich levého a pravého podstromu se rovnají nebo se liší právě o 1.

Binární strom je výškově vyvážený pokud pro všechny jeho uzly platí že výška levého a pravého podstromu se rovná nebo se liší právě o 1.

Absolutně vyvážený strom – n výška stromu n > 0 a 2n – 1 = počet uzlů.

Algoritmy nad BS můžou být rekurzivní i nerekurzivní.

Průchod stromem:

• posloupnost všech uzlů stromu v níž se žádný uzel nevyskytuje dvakrát
• transformace nelineární struktury stromu na lineární

- preorder - jdeme po stromu, kdyz k prvku dorazime zleva, zapiseme ho

- inorder - jdeme po stromu, kdyz k prvku dorazime zespodu, zapiseme ho

- postorder - jdeme po stromu, kdyz k prvku dorazime zprava, zapiseme ho