Toto je starší verze dokumentu!


Diferenciální a integrální počet funkcí více proměnných

Funkce více proměnných

Definice

Reálnou funkce f více reálních proměnných rozumíme zobrazení R^n \right R. Nechť X \in R^n, potom zapisujeme y = f(X), kde X = [x1, x2, ..., xn]

K funkci lze přířadit graf: G(f) = \lbrace[X, y]: X \in D_f \subset R^n, y = f(X)\rbrace

Př. Máme fci z = x^2 + y^2, určete graf. Řešení: Provedeme několik řezů rovinou xy.

Analogicky reálné fce jedné reálné proměnné se zavádí operace s funkcemi, maximum, minimum, restrikce fce, …

Definice

Nechť je dána funkce f : A \subset R, A \right R^m a m funkcí n proměnných \varphi_1, \varphi_2, ..., \varphi_m, které jsou definované na množine M \subset Rn tak, že platí:

[\varphi_1(t_1, t_2, ..., t_n), \varphi_2(t_1, t_2, ..., t_n), ..., \varphi_m(t_1, t_2, ..., t_n)] \subset A pro [t_1, t_2, ..., t_n] \in M.

Potom funkci

F(t_1, t_2, ..., t_n) = f(\varphi_1(t_1, t_2, ..., t_n), \varphi_2(t_1, t_2, ..., t_n), ..., \varphi_m(t_1, t_2, ..., t_n)),

která je definovaná na množine M, nazýváme složenou funkcí. Funkci f nazýváme vnější složkou a funkce \varphi_1, \varphi_2, ..., \varphi_m vnitřními složkami.

Limita, spojitost

Definice

Vzdálenost dvou bodů X = [x_1, x_2, ..., x_n], Y = [y_1, y_2, ..., y_n], X, Y \in R^n je číslo d(X, Y) definované předpisem:

d(X, Y) = \sqrt{(x_1 − y_1)^2 + (x_2 − y_2)^2 + ... + (x_n − y_n)^2}.

Jiné definice vzdálenosti, např. Manhattan

Definice

Buď A \subset R^n. Množina

U_{\delta}(A) = \lbrace X \subset R^n : d(A,X) < \delta\rbrace

se nazývá okolí bodu A, množina

U_{\delta}^*(A) = U_{\delta}(A) - \lbrace A\rbrace

se nazývá redukované okolí bodu A. Číslo \delta se nazývá poloměr okolí.

Definice

Řekneme, že funkce f: M \right R, M \subset R^n má v bodě A limitu b, když
  • A je hromadným bodem množiny M,
  • k libovolnému okolí U(b) limity b existuje okolí U(A) bodu A tak, že funkce f zobrazí redukované okolí U^*(A) do U(b), tedy \forall U(b) \exists U(A): f(U^*(A)) \right U(b).

Potom píšeme \lim{X \right A}{f(X) = b}.

Řekneme, že funkce f: M \right R, M \subset R^n je v bodě A spojitá, jestliže

\lim{X \right A}{f(X) = f(A)}.

Řekneme, že funkce f: M \right R, M \subset R^n je spojitá na množině M, je-li spojitá v každém bode této množiny.

Věta

Součet, rozdíl, součin, podíl dvou limita je rovna limitě součtu, rozdílu, součinu, podílu

Věta

Nechť fce g má limitu v bodě X, fce f v bodě g(X), potom i složená fce f(g(X)) má limitu v bodě X
temata/17-difintpocetfcevicepromennych.1297775285.txt.gz · Poslední úprava: 2011/02/15 14:08 autor: vagabund
Recent changes RSS feed Debian Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki