Základní části počítače:

• aritmeticko-logická jednotka (Arithmetic and Logic Unit, ALU)
• řadič / řídící jednotka (Control Unit, CU)
• zdroj taktovacích impulsů/hodin (clock)
• registry (registers)
• hlavní paměť (Memory Storage Unit / Main Memory)
• vstupní a výstupní zařízení (Input/Output Devices, I/O Devices)
• adresova, datova a kontrolni sbernice

K významným registrům CPU patří střádač (Accumulator, A), registr ukazatele instrukcí (Instruction pointer register, IPR) a instrukční registr (Instruction register, IR).

Nejmenší adresovatelnou jednotkou hlavni pameti je byte.

Instrukce jsou příkazy pro procesor, které bezprostředně řídí jeho činnost. Každá instrukce obsahuje operační kód a může obsahovat i adresy operandů, nebo přímo operandy. Operační kód jednoznačně určuje operaci a jeho součástí mohou být i adresy registrů, se kterými instrukce pracuje. Přes rozdíly v instrukčních souborech různých procesorů lze vysledovat několik základních typů instrukcí:

• instrukce přenosové
• instrukce aritmetické
• instrukce logické
• instrukce posuvů a rotací
• instrukce skokové
• instrukce řetězové
• instrukce řídící

1. Do instrukčního registru se uloží obsah paměťového místa, které je adresováno registrem ukazatele instrukcí. 2. Nastaví se nový obsah registru ukazatele instrukcí (ukazuje na následující instrukci). 3. Obsah instrukčního registru je dekódován, t.j. určí se požadovaná operace a adresy příslušných operandů. 4. Provede se určená operace (u instrukcí skokových se nastaví nový obsah registru ukazatele instrukcí). 5. Pokud nebyla provedená instrukce pokynem k zastavení procesoru, pokračuje se znovu od bodu 1.