Základní části počítače:

• aritmeticko-logická jednotka (Arithmetic and Logic Unit, ALU)
• řadič / řídící jednotka (Control Unit, CU)
• zdroj taktovacích impulsů/hodin (clock)
• registry (registers)
• hlavní paměť (Memory Storage Unit / Main Memory)
• vstupní a výstupní zařízení (Input/Output Devices, I/O Devices)
• adresova, datova a kontrolni sbernice

K významným registrům CPU patří střádač (Accumulator, A), registr ukazatele instrukcí (Instruction pointer register, IPR) a instrukční registr (Instruction register, IR).

Další registry procesorů pentium

• EAX (Accumulator) střádač
• EBX (Base) ukazatel na data v datovém segmentu
• ECX (Counter) čítač řetězových a smyčkových operací
• EDX (Data) rozšíření střádače, ukazatel na I/O zařízení
• ESI (Source Index) ukazatel na zdrojová data řetězových operací, index
• EDI (Destination Index) ukazatel na cílová data řetězových operací, index
• EBP (Base Pointer) ukazatel na data v zásobníkovém segmentu
• ESP (Stack Pointer) ukazatel zásobníku

Nejmenší adresovatelnou jednotkou hlavni paměti je byte - slabika.

strojový kód/jazyk - úplný soubor všech instrukcí daného procesoru, pro různé počítače rozdílný, programovani ve strojovem kodu je prakticky nemozny

hlavní pamět - dva typy objektů – data a instrukce, procesor považuje za instrukci ten objekt, na který ukazuje registr ukazatele instrukcí (IPR)

Instrukce jsou příkazy pro procesor, které bezprostředně řídí jeho činnost. Každá instrukce obsahuje operační kód a může obsahovat i adresy operandů, nebo přímo operandy. Operační kód jednoznačně určuje operaci a jeho součástí mohou být i adresy registrů, se kterými instrukce pracuje. Přes rozdíly v instrukčních souborech různých procesorů lze vysledovat několik základních typů instrukcí:

• instrukce přenosové
• instrukce aritmetické
• instrukce logické
• instrukce posuvů a rotací
• instrukce skokové
• instrukce řetězové
• instrukce řídící

1. Do instrukčního registru se uloží obsah paměťového místa, které je adresováno registrem ukazatele instrukcí.

2. Nastaví se nový obsah registru ukazatele instrukcí (ukazuje na následující instrukci).

3. Obsah instrukčního registru je dekódován, t.j. určí se požadovaná operace a adresy příslušných operandů.

4. Provede se určená operace (u instrukcí skokových se nastaví nový obsah registru ukazatele instrukcí).

5. Pokud nebyla provedená instrukce pokynem k zastavení procesoru, pokračuje se znovu od bodu 1.

nízkoúrovnový jazyk jazyk, implementace symbolických reprezentací číselných strojových kódů. Definovano vyrobcem HW, založené na zkratkach (direktivach) pro lepsi orientaci programátora. Preklad do strojového jazyka provádí překladač (Assembler). V češtině se oba předchozí pojmy často nerozlišují a označují se stejným slovem „asembler“. Aby překladač byl překlad schopen provést, musí mu být poskytnuty některé dodatečné informace, které se označují jako direktivy (pokyny pro překladač).

Pruchod překladače zdrojovým kódem 2x:

• Prvně syntaktická správnost, vytváří tabulku symbolů, přirazuje adresy
• Pokud je všem symbolům přirazená jedinečná adresa, proběhne preklad